Buk

BukTento strom sám o sobě budí dojem klidné vyrovnanosti, síly a určité vznešené starobylosti. Není proto divu, že je považován za „strážce lesa“, který s sebou přináší symbol dominance a moudrosti.

Duchovní dar, který nám buk dává jako své poselství, mluví o nalezení vlastního středu, v němž má být člověk silně koncentrován, nemá spěchat, rozhodovat se pečlivě a jasně ve zvoleném směru a pak kráčet rozhodnými kroky.

Na buku je silně znatelný vliv jeho planety- Saturnu- který nese principy smršťování, zhušťování a odloučení. Je o něm mluvenou jako o silné individualitě, která dokáže rozvíjet sama sebe, sebou samou. I na bukovém lese je vidět, že je to svět sám pro sebe, ve kterém koruna každého jedince vytváří téměř dokonalou polokouli.

V mýtech se buk vyskytl v Pyrenejích, kde byly nalezeny staré keltské oltáře, jenž byly zasvěceny Fagovi- buku. Mluví se o tom, že první knihy byly vyrobeny z bukových prkýnek.

Prý i Johanes Gutenberg vynalezl knihtisk poté, co si z bukového dřeva vyřezal písmeno a zabalil jej do papíru, v němž dřívko později zanechalo obtisk. Je zajímavé, že v mnoha jazycích má buk téměř stejný význam jako kniha- v němčině se buk nazývá Buche a kniha Buch.

V léčitelství byly bukové listy a kůra používány na „zchlazení hlavy“, proti horečce a také na podporu bystrosti. Buk působí antidepresivně, o čemž svědčí i výklad barvy, která je mu přisouzena; modrá. Mluví se o ní jako o barvě, která pomáhá proti stresu, nese symboly klidu, míru, uvolnění a vyváženosti, otevírá ducha intuici a dojmům, je to barva víry, oddanosti bohu, odevzdanosti, touhy a samostatnosti.

Den v týdnu, který je přisouzen buku, je sobota.